O zámku Rozsochatec

První zmínka o Rozsochatci pochází z roku 1283, kdy vesnice náležela k hradu Ronovci. Ten vystavěl na místě staršího roubeného hrádku Smil z Lichtemburka. Roku 1314 jej rod Lichtemburků postoupil králi výměnou za poděbradský hrad, a Ronovec se tak dostal do rukou pánů z Lipé. Za husitských válek už tvrz nebyla obydlena a chátrala. Vykopávky objevily dvojitý příkop, který byl napájen malým rybníčkem, jehož hráz je na úpatí kopce stále dobře znatelná. Z terénu vystupují dále zbytky hradeb a věžovité stavení čtvercového půdorysu. Archeologické nálezy se nacházejí na zámku v Dolní Krupé.

Dodnes kolují pověsti o pokladě ukrytém na Ronovci, k nimž snad vede tajná chodba z tvrze rozsochatecké. Postavil ji po roce 1584 Zikmund Haugvic z Dobřenic. Roku 1615 koupili Rozsochatec Bechyňové z Lažan. Jednalo se tehdy o jednopatrovou stavbu s klenutými stropy v přízemí. Nádherným pozůstatkem této renesanční tvrze jsou dnešní reprezentativní prostory penzionu. V místech dnešního baru se nacházela hradní kaple se čtyřmi poli křížové klenby sklenutými na jednoduchý sloupek.

Ke starší části dnešního penzionu byl v letech 1719-1749 přistavěno barokní jednopatrové křídlo s rizalitem zakončeným hodinovou vížkou. František Leopold Bechyně, hejtman čáslavského kraje, pověřil roku 1714 Jana Blažeje Santiniho stavbou kaple Nejsvětější Trojice, ale z realizace bohužel sešlo. O vánocích 1873 zámek vyhořel a byl zcela opraven až za nového majitele JUDr. Otty Mettala, který jej zakoupil roku 1892. Požárem poškozená zámecká kaple již nebyla obnovena. Oltářní kámen z ní se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého (1714) na hrázi rozsochateckého rybníka.

Od roku 1921 vlastnila zámek Mettalova dcera Marie Greifová až do zestátnění roku 1948. V restituci po roce 1989 se zámeček s velkostatkem vrátil ve zchátralém stavu jejímu synovi Janu Greifovi a je nadále v držení této rodiny. Rozsáhlé rekonstrukce upravily postupně sídlo v dnešní penzion. V zámeckém parku stojí dva keře tisu, jejichž stáří se odhaduje na 900 až 1000 let.